Martin s Fílou vyrazili na expedici do Mongolska

Fíla s Martinem

Náš hlavní vedoucí Martin sepsal report z úspěšné expedice za mongolskými tajmeny, tak se pusťte do čtení!

Již v průběhu roku 2020 jsme společně s kamarády Filipem a Karlem vymýšleli způsob, jak ulovit opravdu vzácnou rybu, kterou se nemůže pyšnit jen tak každý český rybář. A jelikož všichni milujeme přívlač a dobrodružství, naše volba byla jasná – TAJMEN. Tato údajně nejchytřejší ryba na světě žije jen v několika málo řekách v Rusku a Mongolsku a tak jsme naplánovali výpravu na vyhlášenou řeku Šiškid (Sheskhed, od Ruských hranic více známá jako malý Jenisej). V letech 2020 a 2021 nám bohužel výpravu odložila světová pandemie coronaviru, ale letos na konci června, těsně před táborem, se všechny naše sny vyplnily! A o dobrodružství skutečně nebyla nouze…

Fíla doufá v magického tajmena

Po 12 hod. letu (Praha-Istanbul-Ulaanbaatar), 5-ti hodinovém čekání na odlet z Turecké metropole, nás po přistání čekalo první překvapení. Mongolským aerolinkám se nějak nechtělo létat a tak nás místo klidného 2 hod. letu malým letadlem čekal přesun do 650km vzdáleného města Murun, autobusem. A tento přesun se neobešel bez překvapení. První překvapení nastalo po asi 100km jizdy od hlavního města Mongolska, kdy náhle končí panelová silnice a náš autobus pokračuje stepí doslova cestou necestou. Po další hodině cesty, kdesi uprostřed stepi bylo ještě hůř, náš autobus zastavuje a již se nerozjel. Odvážní řidiči se ještě pokouší o opravu motoru dostupným nářadím (nůž a nůžky), ale stále více nám bylo jasné, že potřebujeme autobus nový. Při 3 hod. čekání na nový autobus ve 40°C vedru s kroužícími supy nad hlavou nám to pomalu dochází, tahle země je opravdu drsná! Do města Murun jsme se nakonec pomocí náhradního autobusu přeci jen dostali, avšak po 20 hodinovém trápení ve skákajícím starém autobusu v pět hodin ráno. Následovat měl odpočinek v kempu nedaleko města v typických mongolských jurtách, avšak z důvodu značného zpoždění a přistavení terénních SUV již na sedmou hodinu, jsme místo spánku v pohádkovém prostředí zvolili jen rychlou sprchu, trochu jídla a hurá na další cestu.
Jízda Toyotou Landcruiser zpočátku vypadala jako úžasné dobrodružství, první hodiny jízdy rovinatou stepí rychlostí okolo 60km/h. vyrušilo jen několik skoků auta přes výmoly, kdy se člověk cítil jako skutečně neohrožený kopilot v soutěži rally Paříž – Dakar.

Drsné podmínky v drsné zemi

Step se však rychle změnila v podhorské a později drsné horské prostředí, kdy překonáváme i několik vrcholků hor v nadmořské výšce okolo 2500 m.n.m. V úvodu úžasná rychlost jízdy se mění na jízdu krokem a čím dál častěji nás přepadá strach při průjezdech průsmyky, polorozpadlých dřevěných mostů a brodění menšími řekami. Po 13 hodinách jízdy jsme konečně na místě, poprvé vidíme majestátní řeku Šiškid a brzdíme u krásného kempu na břehu řeky. Tento kemp však není naším skutečným cílem, zde si jen odpočineme, abychom další den vyrazili znovu na cestu. Ráno si můžeme vybrat, můžeme jet 5 hodin na koni nebo se do našeho kempu na  MON-RUS hranicích přesunout na raftu. Naše volba je jasná, vybalujeme pruty a volíme celodenní splouvání řeky a konečně první rybolov!

Martin a třetí člen expedice Karel na raftech


Na druhé naší zastávce nasazuje Filip svou oblíbenou rotačku č. 4 blac furry a najednou to přijde, prut se ohne, Filip seká a je to tu, na prutě je první vysněný Tajmen výpravy! Několikaminutový boj, Martin chytá Tajmena za ocas a už ho měříme – rovných 100 cm! Na další zastávce se daří pokořit tuto bájnou rybu také Martinovi, tajmení junior okolo 70cm je předzvěstí ještě lepších zítřků… Po 4 dnech na cestách přijíždíme večer do kempu, který se nachází 1800 m. n. m. a který bude na několik dalších dnů naší rybářskou základnou. Nad námi se majestátně tyčí sněhem pokryté vrcholky s výškou okolo 3500 m.n.m. V zimě se zde pohybují teploty běžně okolo -50°C, nás zde čekalo, ale jen jedno skutečně mrazivé ráno. Většinu dnů nás zde však čeká krásné počasí a také krásné úlovky. 

A jak jsme tedy nakonec dopadli?

Filip přelstil několik tajmenů, největší z nich měřil dokonce 116 cm! Po několika juniorech pod 100 cm se i Martinovi nakonec podařilo vyvláčet rekordní úlovek, Tajmen 130cm! 

Martinův životní tajmen
Fíla jeho největší tajmen výpravy

Třetímu členovi naší výpravy se žádného Tajmena pokořit bohužel nepodařilo, tak se na toto krásné místo třeba v budoucnu ještě vrátíme… :).

Martin

Dušan na amurech

Váš vedoucí Dušan si vyrazil na amury, pojďte si přečíst jeho report:

V neděli 19. června jsem vstával už ve tři hodiny ráno, abych byl u rybníka Slatina u Libochovic mezi prvními. Je to krásný rybník o rozloze 10 hektarů u hradu Hazmburk. K mému úžasu když jsem přijel k rybníku, tak už tam byli další rybáři. Našel jsem dobré místo a začal prokrmovat. Dvě hodiny jsem čekal na záběr a pak to přišlo – první Amur!! Nebyl zrovna veliký asi 60 cm a zabral na klasickou medovku. Po první rybě zůstala medovka na háčku a ze zkušenosti vím – nech ji tam! Znovu jsem nahodil, dávám prut do vidliček a prásk, rána a jízda. Hm, řekl jsem si, to bude asi pěkná ryba. Zdolával jsem rybu na feederový prut 15 minut a byl to opět amur, měřil rovných 75 cm. Jedna fotečka a šup zpátky do vody! Asi za další půl hodiny přišla další jízda a zase Amur. Po pěti minutách mě to torpédo dostalo a přetrhlo mi vlasec. Tentokrát to byl největší Amur – podle mého odhadu mu k metru moc nechybělo(pozn. admina – ryba co uplave je vždycky největší :D). No co, ryba vyhrála, to už tak bývá. Já jsem ten den byl ale spokojený, krásná příroda, prostě pohoda u vody!

Váš Dušan

Pavel s Vrbičkou vyrazili na labské sumce a kapry

Vaši vedoucí Pavel a Vrbička

Poslední červnový víkend jsem se domluvil s vedoucím Vrbičkou, že zkusíme potrápit sumce a kapry z naší největší řeky – Labe. Vrbička jako kovaný kaprař sbalil děličky a já feedery a sumcařskou výbavu.

Vrbičkova sestava v akci

Předpověď počasí slibovala dusno, deště a bouřku, což nahrávalo hlavně lovu sumců, jak jsme se později i přesvědčili. Vrbička dorazil na místo jako první a postavil tábor, který nás bude hostit na následující dvě noci. Já se z práce dostal později, ale do večera jsme stihli nahodit oba.

Sumcové pruty v pohotovosti, čekáme na zvuk rolničky!

Po nalovení nástražních cejnů na Feeder jsme technikou nahazování „přes druhý prut“ dopravili podvodní splávky do koryta řeky a začali doufat v místního vousáče. Ve 21:30 to skutečně zacinkalo, prut se mohutně ohnul do luku a brzda pennu slammer začala vydávat parádní zvuk. Hned po záseku mi bylo jasné, že se o nějakou „metrovku“ jednat nebude. Sumec bojoval srdnatě a u břehu nám předvedl hotové rodeo. Vrbička neváhal ani vteřinu, skočil po kolena do vody a nakonec se nám povedlo sumíka společnými silami vytáhnout na břeh.

Pavel a jeho sumec

Sumec dostal po pár fotkách na památku svobodu a my měli čas zpracovat ten parádní rybářský zážitek. Prostě paráda!!

Kapři bohužel vůbec nespolupracovali, ale zklamaní jsme rozhodně neodjížděli. Když ryby nechtějí, tak nechtějí, pravil Vrbička s úsměvem. Už se těšíme na další společnou výpravu!

Pavel

Rozhovor s novým vedoucím – Danem

Letos bude v partě vedoucích nová tvář. Tedy ne úplně nová, Dan s námi jezdil dlouhá léta jako táborník a v dalších letech jako návštěva, kdy pro děti připravoval přednášky pro pestřejší program během tábora. Tak pojďme na rozhovor!

Pavel: Ahoj Dane, vítáme tě v naší partě vedoucích 🙂 Na úvod musíš říct, kdo tě k našemu koníčku vlastně přivedl!

Dan: Rybařím od útlého dětství, kdy do cechu mě přivedl můj děda. 

Pavel: Ví se o tobě, že jsi i velký cestovatel. Která místa jsi si s rybářským prutem v ruce nejvíce užil a co zajímavého jsi ulovil?

Dan: Hehe, no procestoval jsem asi vážně už kus světa, ale vybrat si je vážně těžké, protože na rybařině miluji právě tu různorodost prostředí, paletu druhů, ale i technik lovu. Zajímavé je, že v hlavě mi vždy utkvěly spíše ty ryby, o které jsem přišel (od obřích nilských okounů po žravé karibské žraloky), ale to tak je myslím vždy. Kdybych měl ale vypíchnout několik trofejí, kterých si opravdu vážím, tak rozhodně na prvním místě mám poměrně čerstvý zářez z mé poslední expedice do Panamy, kde se mi podařilo zdolat Roosterfish o váze přes 35 kg. Dalším, pro mě velmi významným úlovkem, je pokoření hranice 20 kg u lososa královského, avšak jako neméně významný úspěch beru i každou rybu nad 20 kg ze svazové vody u nás v ČR. 

Pavel: Plánuješ v brzké době ještě někam vycestovat? Která země tě láká a proč?

Dan: Plánů je hodně, ale uvidíme, co se namane. Kromě rybaření jsem také průzkumníkem v oboru bezobratlých, a tak se snažím své expedice vést půl na půl. Můj příští plán na destinaci je Madagaskar, kde však půjde hlavně o mořské rybaření. Dalé je v plánování výprava do černohorského národního parku Prokletije, který je vyhlášen svou štědrostí na trofejní hlavatky a místní endemické pstruhy. 

Pavel: Na tábor jsi jezdil jako dlouholetá návštěva a dělal pro děti přednášky, co chystáš na letošek, když s námi strávíš celých 14 dnů?

Dan: Ano, obyčejně mám pro děti přichystanou přednášku o muškaření a vázání mušek, která je ale bohužel časově dost omezená. Tentokrát mám v plánu dětem ukázat trošku komplexněji vztahy ryb a ostatních živočichů ve vodě i mimo ní a trochu poodhalit dětem taje ekologie ryb. 

Pavel: Na co se na táboře nejvíc těšíš?

Dan: Těším se na ten nefalšovaný dětský zápal, který z nich každoročně čiší. Na pocit zadostiučinění, když některé své zkušenosti předám dál dětem, ale hlavně také na pohodu strávenou s dlouholetými přáteli nejen z řad dětí a vedoucích, ale i dlouholetých návštěv z kapacit  v lovu různými technikami, které děti také každoročně obohacují.

Dane díky za rozhovor!

Poslední volná místa!

Vážení rodiče,

nesmírně nás těší ohromný zájem o náš tábor, za 48h od zveřejnění dorazilo 35 přihlášek! Ještě pár míst ale zbývá, tak pokud víte o nadšeném malém rybáři, pošlete mu odkaz na naše stránky.

Pavel

Přihlášky na tábor 2022 budou zveřejněny 1. března

Vážení rodiče, milí táborníci,

Přihlášky na letošní rybářský tábor zveřejníme 1.3.2022 zde na webu. Tak jako v předešlých letech očekáváme naplnění tábora během pár dnů, tak rozhodně neotálejte!

Těšíme se

za vedoucí – Pavel

Změna termínu tábora!!!

Vážení rodiče, milí táborníci,

Vzhledem k vytíženosti kempu v Horce vodáky v prvních čtrnácti dnech prázdnin(především okolo svátků), měníme termín konání tábora v roce 2022.

Nový termín je 16.7. až 30.7. 2022.

Nový termín zaručí pohodové rybaření na Sázavě a vyhneme se tomu největšímu tlaku vodáků, kdy bude v kempu větší klid. Myslete na to při plánování letních dovolených, aby vaši mladí rybáři/rybářky o tábor nepřišli.

Už teď se těšíme!

Pavel

Listopadové setkání vašich vedoucích

Vaši vedoucí

Milí táborníci,

na začátku listopadu proběhlo setkání vašich vedoucích v hospůdce našeho kamaráda Nikoli. Účast byla oslabena o dva vedoucí nakažené covidem, ale nebojte, oba jsou téměř bez reakce a v pořádku.

Během večera dostal každý vedoucí svůj prostor pro zhodnocení uplynulého ročníku našeho tábora a každý přednesl své nápady jak obohatit program v roce příštím. Máte se na co těšit!

I když je u mnohých stále obtížnější, vzhledem k rodinným povinnostem, vyčlenit si celých 14 dnů dovolené na tábor, tak jsme se shodli, že tábor bude a to ve stejném složení vedoucích, z čehož mám velkou radost.

Sledujte naše stránky, pravděpodobně dojde k posunutí termínu tábora dále od začátku prázdnin, tak abyste adekvátně naplánovali dovolené s rodiči. Hned jak bude vše potvrzeno, napíšu sem přesné datum.

Za vaše vedoucí

Pavel